Kancelář kapitána 5.divize

Zde se nachází kancelář kapitána 5.divize. Zde bude pravděpodobně k sehnání.

Dorazím sem s Panošom no na päte sa otočím a poviem:"Vieš, čo príď potom ku mne. Okej?"zamávam mu a odchádzam preč.(presun)

Objavím sa na okne a čakám na Panosha.

Objavím sa vedľa Yuuki. Zostávam ticho, zdrtený tým, čo sa stalo.

Otočím hlavu na Techiho. Stalo sa niečo ... ? Spýtam sa ho a prezriem si jeho tvár. Vyzeráš ... zdrtený ...

Přišli jsme s Techim ke mě do kanclu rozloučil jsem se s ním a sedl si do křesla. Když za sebou zavřel dveře zasyčel jsem. Ta rána pěkně bolela. S tou jeho Getsugou není radno si zahrávat...
Prohlédl jsem si to. Začalo to vypadat nepěkně. Přinesl jsem si lékárnu a ošetřil jsem si to jak bylo v mých možnostech. Poté jsem si sedl a usnul. Po nějaké chvíli jsem se vzbudil a rána nepříjemně pálila. A pak jsem si všiml Yuuki-chan a Techiho. Vykouzlil jsem na tváři úsměv a řekl Á Zdravíčko...

Povšimla som si jeho ruku a skočila som k nemu. Baka! Precedím cez zuby a začnem mu ruku liečiť. Nabudúce dávajte pozor! OBAJA! Zvýšim trochu hlas.

Omluvně se ne Yuuki usměji Gomenasai, nechtěl jsem ti zbytečně přidělávat starosti... a nechám si od ní vyléčit ruku. Už si dáme příště pozor...

To nie sú starosti baka ... máš ty vôbec tušenie aký strach som mala baka? Buchnem ho do rebier a usmejem sa. No to by ste si mali dať pozor! Inak vám budem v pätách každý deň! Usmejem sa.

"Zdravím. Prepáč Yuuki-chan."poviem bez nálady prejdem cez okno a sadnem si na stoličku a podložím rukami hlavu.

Čo sa stalo Techi-san? Si ako bez duše. Okomentujem ho a sadnem si na stôl.

Zostanem ticho. A naďalej si podopieram ruky hlavou. Som tak ticho, že je počuť ako dýcham.

Povzdychnem si. S vami chlapmi je to ťažké ...

Postavím sa a potom sa zrútim na zem.

Vďaka Shunpu som pri ňom rýchlo a chytím ho. Čo ti je?! Zvýšim trochu hlas. Ustarane sa naňho pozriem.

Dobrá...příště za tebou hned přijdu... řeknu a prohmatám si ruku ani škrábanec...Yuuki-chan ty jsi stejně zlatá...ani škrábanec... řeknu s úsměvem a jako poděkování jí obejmu. Pak se otočím na Techiho a uvidím jak spadl...rychle se u něj objevím Co se děje?

Zostávam ticho. Očami blúdim po izbe. Akoby mi niekto vytrhol jazyk. Nemohol som nič povedať aj keď som chcel.

Panosh-sama ... pomôž mi s ním, musíme ho posadiť ... Snažím sa ho zdvihnúť ale som menšia než on a tak mi to nejde.

Vezmu Techiho a posadím ho sice je pekelně těžký ale nakonec se mi to povede. Tak a co teď?

"Ja-a. Kto ste? A kde to som?"poviem asi som nejako nemotorne použil sám na seba s Chōhigezutsuki.

Žeby na seba použil nejakú svoju schopnosť? Otočím sa na Panosha. Nomochi Techi-sama, ja som Yuuki Botan ... a toto je Kotoke Shi-sama ... Panosh ... Spomínaš si? Spýtam sa ho milo.

"Kto? Kto je Nomochi-sama? Načo si mám spomenúť? Videli sme sa niekedy?"poviem a mám taký blbý výraz.

Ty si Momochi ... a videli sme sa, sme najlepší priatelia mi traja ... Poviem mu. Možno by som to mohla prelomiť alebo nejak vyliečiť, najprv musím ale vedieť čo vlastne môžem a čo nie. Pomyslela som si.

"Priatelia?"poviem zaujato."Panosh-san? Yuuki-chan? Prepáč kámo asi si si ma s niekym poplietol."poviem a usmejem sa.