Soukyoku Hill

"No, menšia rozcvička by neuškodila. Mimochodom, čo sa ti stalo s očami?" spýtal som sa ho, pričom zafúkal vietor a mne prudko rozvírilo vlasy. Maska sa trošku pohla.

"Nič len sa lepšie koncentrujem."poviem a usmejem sa.

Iba som sa uškrnul, no ďalej to neriešil. "Tak dobre. A akým štýlom chcete bojovať? Dvaja na jedného? Alebo máte na mysli iný spôsob?" opýtal som sa oboch a pritom si naspäť posunul masku.

"Nie myslím férový súboj. Jeden na jedného. Všetko povolené. Len tak jemne zabojovať aby sme odišli obidvaja."poviem a zasmejem sa.

"Takže Kaien-kun bojovať nebude?" uistil som sa a ruku si položil na rukoväť Zanpakutou. To je škoda. Mohla to byť zábava. Ale budem sa musieť spokojiť s Nomochi-kunom. Ach, Shinichi, si moc chamtivý. Uškrnul som sa.

Počul som zvuk toho ako chytil zanpakuto. Teraz sa mi zbystrili iné zmysli. To je dobré. pomyslím si a tiež uchopím zanpakuto.

S nádherným zvukom tasenia meča som vytiahol zanpakutou z puzdra a s ľahkosťou ňou zamával. Čepeľ som si potom priložil ku pleci a oprel si ju oň. "No tak zaútoč. Máš výhodu prvého úderu," usmial som sa a vyzval Nomochiho.

Usmejem sa a poviem:"Nemám rád prvý úder ale budiš."zmiznem pomocou shunpa a objavím sa za ním. Plánujem sek od boku k ramenu.

"Jistě, máte pravdu, pane," zasyčím, ale pak se ovládnu. "Ne, netrénuju ovládnutí vnitřní bestie. Je ode mě úplně odstřihnutá, jen si vypůjčuje moje tělo, já jí ovládat nedokážu. Navíc-" začnu, ale pak se mi v hlavě ozve šepot. Syknu a chytím se za hlavu. Ne.. Ne.. Ne! Je to kapitán.. Nemůžu!
Když se objeví Techi a Kaien, oběma se ukloním, zavřu oči a snažím se dostat pryč to, co mi hučí v hlavě. Nemůžu.. vzdychnu si naposled, pak se mi zatmí před očima a když je znova otevřu, už nedokážu přemýšlet. Nezměním výraz, jen se mi podivně lesknou oči. V příští chvíli bleskově tasím, shunpnu se za Shinichiho, spokojeně si něco brouknu a pokouším se mu useknout hlavu. (-> šílená forma)

Počul som ako sa Kasumi sa shunpla za Shinichiho. Môj sluch sa zdokonalil tak, že som počul ako zanpakuto ide cez vzduch. Rýchlo som schmatol Shinicho za haori a trhol z ním k sebe. Bolo to o chlp."Shinichi-sama hovorte kde sa Kasumi nachádza. Som slepý a moja schopnosť cítiť reiatsu nie je až taká dobrá. Preto mi pomôžte ja to vyriešim." poviem a usmejem sa.

Uškrnul som sa a pozoroval, ako Nomochi útočí. Avšak, viac ma zaujala Kasumina reakcia. Techiho som iba vyblokoval svojou zanpakutou, no to ma už stiahol preč.

Na chvíli se zarazím a pak se s nadšeným úsměvem vrhnu za oběma kapitány. Opravdu rychle zaútočím Shinichimu do oblasti ledvin.

Skočil som do cesty Kasuminemu zanpakuto. Zachránil som Shinichiho. Jej zanpakuto mi prerazilo brucho. Chytím zanpakuto a pevne ho zovriem. Zatvorím oči. Tak to je koniec. Chytil som Kasumi za rameno a povedal:"Tak...Mal som ťa rád."vypľujem krv.

Z očí mi vyprchá šílenost, chvíli zmateně zírám na svojí zanpakuto v Techiho břichu a pak si uvědomím, co jsem s největší pravděpodobností udělala. "Kaiene!" křiknu na Kaiena rozhodně. "Dostaň sem okamžitě někoho ze čtyřky!" Jedním rychlým škubnutím mu vytrhnu katanu z rány, utrhnu si kus kimona a jen tak nazdařbůh mu ho připlácnu na břicho, aby z něj neteklo krve jak z vola. "Kapitáne? Použijte na něj alespoň základní léčivé kido, ať nezemře," dodám klidně k Shinichimu.

Ľahnem na zem."Nie, nie. Ja to vydržím. Všetko je dobré."poviem a chytím si brucho."Neboj sa."zašepkám a zatvorím znova oči.

"Všechno je dobré, jenom asi tak za tři minuty zemřete na ztrátu krve, že?" podotknu jemně. "No nic, vyměníme to. Kapitáne Shinichi, máte z nás nejrychlejší shunpo, okamžitě přiveďte někoho ze čtyřky."

"Nie. Už som bol horšie zranený."poviem a usmejem sa. Trochu si povzdychám a potom sa snažím nahmatať Kasuminu tvár.

"Nie, ja neovládam žiadne liečiteľské kido," odpovedal som odmerane a potom pozrel na ležiaceho Nomochiho. "Prečo si to robil? Uznávam, že to bol dobrý ťah, ako dostať Kasumi-kun do pôvodného stavu, no i tak. Nikto sa ti neprosil!" zavrčal som a kvôli tomu nepočul Kasumi, ani tón, akým to povedala. "Ale musím dačo urobiť. Ryushutsu Nadare," vyvolal som shikai a piesok obalil Nomochiho. Bolo mi jedno, že som im možno pokazil nejaký "dôležitý" okamih. Spolu s ním som odišiel zo Soukyoku.

Presun (Shinich, Nomochi + kto ide xD)

(presun)

S obvyklým kamenným výrazem následuji Shinichiho. (přesun)

Engetsu dorazí sem. Snaží sa tĺmiť svoje reiatsu a sadne si na jeden z kameňov. Pozrie sa na SS a očakáva, že niekto príde.

Dorazil som tesne za ním,posadil som sa na zem a povedal"Je zbitočné utekať Nomochi mne neújdeš."

"Nomochi tu teraz nie je. A ty sa nesnaž je to zbytočné."povie Engetsu a pozerá na neho.

"Aha takže ty sa teraz nechávaš ovládať svojou zanpakuto.Tak to placák."Poviem a nastavým ruku.

"Jasné."povie Engetsu a nastaví ruku. Pomocou shunpa sa zjaví a dá mu placák. S druhou rukou vytiahne zanpakuto a nastaví mu ho na krk."Ja nie som Nomochi. Nebudem ťa šetriť. A nie som taký debil aby sme tu ťapali."