Soukyoku Hill

Rychle sem dorazím už s tasenou zbraní a rozhlédnu se. Ani náznak Hollow ani už necítím jeho reiatsu. Že by se mi to jen zdálo?...ne to není možný...nespletl bych se...
Sakra kde je?

Dorazím vedľa Panoša."Aj ja som to cítil. Ale nič."poviem a otáčam hlavou.

Když v tom uslyším chrápání...Dojdu tam...Pak se otočím na Techiho a řeknu Hele Techi-san tady spí tvá podkapitánka...třeba o něčem ví...pojď si jí vzbudit... řeknu a popojdu o kus dál a Same schovám zpět.

"Ja mám lepší nápad."poviem a ďiabolsky sa zasmejem.

Co? řeknu se zvědavostí v hlase když uvidím Techiho výraz.

Vytiahnem hrubú, čiernu fixu."Vieš, čo tým myslím? Už sme sa dlho nezabavili."poviem a zasmejem sa.

Aby ti hned neutekla...řeknu se smíchem...Radši jí vzbuď...musíme najít toho Hollow...

"Jój, v poslednom čase s tebou nie je sranda."poviem sklamane a idem ju vzbudiť. Baka! Veď aj tak by si to neurobil! Ja viem.... To by sa ani nedalo takému anjelikovi. podídem k nej a kľaknem si."Kasumi?"poviem potichy, či zareaguje.

"No?" zamručím ze spaní.

"Nevidela si tu niekde hollow? Alebo aspoň necítila."poviem a pozerám ako spí. Jéžíš, aká je krásna...

"Hollow? Ne.. Počkej, nevim.. Ne," brouknu. Pak se přetočím na druhý bok, popadnu cíp jeho haori místo plyšáka a spím dál.

"Ahá."zabručím potichy. Mal som chuť si ľahnúť k nej no....nevedel som, či je to vhodné.

No vypadá to že bych neměl rušit co?řeknu a šibalsky mrknu na Techiho.

"Ja neviem." poviem potichy a pozerám na neho blbým pohľadom, takým, ktorým som vyjadroval, že neviem, čo mám robiť.

Začnu se hrozně smát až spadnu na zem. Techi ty jsi hroznej citlivka... řeknu mu se smíchem...Neboj se toho...při nejhorším si bude myslet že jsi úchyl...

"Pri najhoršiom."poviem a začnem sa smiať aj ja."No radšej ideme...."poviem zahambene.

Ze spaní brumlám něco o jednorožcích a koláčcích s třešňovou polevou.

Len sa usmejem. Aká je zlatá....Hmmm. Veď si ľahni k nej Nomochi. Neviem nemám na to a ona sa ešte nerozhodla. Baka! Vážne to nevieš so ženami. No vidíš. "Panoš tak čo budeme robiť."poviem, rozprestriem ruky a pozerám na Panoša.

Hele já půjdu k sobě musím opravit tu zeď, a podívat se jak se vede Yuuki-chan a ty tu budeš s Kasumi a nedělej dámu...si velkej kapitán 11.divize a bojíš se ženský... řeknu mu s úsměvem mávnu na něj a lehkým krokem se shunpnu k sobě. (přesun)

Ľahko sa mu povie, keď ona ma nechce.pomyslím si a zrazu mi niečo podlomí kolená a ja ležím na zemi vedľa nej a pozerám do oblohu. Tak to bolo fest rýchle....Spadol som? Nomochi už ani na nohách nevieš stáť? Engetsu nehnevaj ma. potom sa otočím na Kas a obímem ju. Po chvíli zaspím.

Je to tu! Cítim ho! Ideme na to Engetsu! ČO?! Veď sú tam dvaja kapitány! Zostaň radšej pri Kasumi... Nie! S Kasumi to balím...nebudem sa snažiť, viem, že to je len zbytočné.Okamžite sa postavím. Zahľadím sa na spiacu Kasumi. Vyzerala krásne, no ja som musel ísť. Dal som jej bozk a shunpom som sa dostal preč.(presun)

Spokojeně se protáhnu a posadím se. Hmm.. Sakra.. Jak dlouho že jsem to spala? To musel bejt minimálně den.. Uh, já bych mohla spát pořád.. Já taky. No však kvůli tobě pořád spim. Ale ten tvůj svět za to stojí, Yoshi. To bych řekl, Kas. Přijď zase.
Zvednu se, porozhlédnu se a pomalu se vydám do svojí divize. (přesun)

Objavila som sa hore a dala som si dolu plášť. Čakala som na Panosha.

Doběhnu hned za Yuuki, tak co máš v plánu?

Chcem aby si na mňa zaútočil, chcem vyskúšať svoju obranu ... Usmejem sa naňho.