Kancelář kapitána 3.divize

Zde se nachází kancelář kapitána 3.divize. Zde bude pravděpodobně k sehnání.

Znudeně jsem si vykračovala po chodbách a pak mi došlo, že je ten správný čas na to stát se podkapitánkou. Odchytla jsem jednoho kolemjdoucího shinigamiho, ze zvyku jsem ho obejmula a pak vychrlila: "Ahoj, promiň, nevíš kde je kapitán? Mohl bys mu kdyžtak říct, že bych se ráda stala podkapitánkou?"

Leisha:

Keď ma objala, začervenal som sa no ďalej to neriešil. "Eeh, kapitán je na Soukyoku, videli sme ho, ako tam ide. Ale viete čo? Chodte do jeho kancelárie a ja po neho zatiaľ pôjdem," usmial som sa a ani som si nevšimol, že som jej začal vykať, Nečakal som na odpoveď, iba som sa rozbehol preč.

Presun

"Dobře, díky," usměju se šťastně a hrnu se do kanceláře. Chvíli tam jen tak postávám a spokojeně se rozhlížím a pak se usadím na stůl.

Shunpom zastanem pred dverami a vojdem dnu. Vo dverách sa však zastavím a pozriem na Kasumi. "Sedí sa na stoličke," prehovoril som a podišiel ku stolu. Sadol som si na svoju stoličku, ruky si zložil na stole a pozrel na Kasumi. "Takže, ako záujemcu o post vice-kapitána budeš musieť zložiť skúšku. To je ti dúfam jasné." Na tvári som mal stále masku, môj hlas sa trošku menil.

"No jo," ušklíbnu se a nadšeně si ho prohlížím. "Jo, složim jí kdykoli bude potřeba. Můžu si vás obejmout?"

Vzdychnem si. "Tak zlez z toho stola. Skúšky sa zúčastníš, kedy bude, o tom ti dám vedieť, zatiaľ sa môžeš pripraviť," oznámil som jej a stále sedel za stolom. "Môžeš ísť."
Potom som sa začal venovať papierovačkám.

"Nee," povzdechnu si zklamaně a smutně se na něj zadívám. "Nechcete s něčím pomoct?"

Dorazíme sem."Wáá."sa ozve z dverí. Keď ich zrazu vykopnem. Na začiatku je vidieť len 2 siluety. Potom pristúpim bližšie aj s Yuuki a poviem:"No zdravím Shinichi-sama."poviem a pozriem sa mu do otvorov masky."A ty krásna dievčina? Kto si?"poviem keď si všimnem Kasumi.

Yo Shinichi-sama. Yo Kasumi-sama ... Usmejem sa jemne. Prepáčte za tie dvere ... ako sa darí? Spýtam sa oboch.

"Ale čo tam dvere?"poviem a pozriem sa na dvere. Trošku viac poškodené a zostal na nich otlačok topánky. Možno, že si toho nikto nevšimne.pomyslím si a príjdem bližšie ku Kasumi."Takže Kasumi. Hmm."poviem a pozerám sa jej do očí.

Lakťom ho udriem do rebier a obzerám sa po kancelárií. To je moja príležitosť! Zdrhnem a pôjdem za Panoshom, vykričím ho za to že si nedáva pozor a potom sa vrátim! Muahaha! Hovorím si v mysli a uškrniem sa pre seba.

"Au. To bolo začo?"poviem smerom na Yuuki.

"Jé," rozesměju se nadšeně, když vejde Yuuki s Nomochim. "Zdravím," ukloním se oběma spokojeně a přetočím se na stole, abych k nim byla čelem. "Jojo, Kasumi, to jsem já. Copak potřebujete?"

Za to že sa neovládaš! Krásna dievčina, čo si baka? Keď už tak sa ju snaž zbaliť nejakým modernejším spôsobom baka ... Pošepkám smerom k Techimu-sama. Prišli sme sa pozrieť ako sa darí ... tak či onak nemáme čo robiť.

"No ty sa máš, čo ozývať. Veď som povedal pravdu. Nebudem klamať."pošepkám jej naspäť a udriem ju slabo do ramena."Také zákerné údery mi nedávaj."

A budem! Šťuchnem ho znova do rebier a zasmejem sa.

"Vy jste roztomilí!" prohlížím si je nadšeně a sleduju, jak se pošťuchujou.

"Wáá. Dosť dosť. Vzdávam sa."poviem a odskočím od nej.

Zasmejem sa znova. Yuuki vyhrala! Čo dostanem? Nee, Kasumi-sama nepremýšľali ste žeby sme šli do ľudského sveta? Tuto Techi-sama mal taký nápad! Ukážem na Techiho. Šli by sme na jeho zodpovednosť!

"Popravdě řečeno bych teď někdy měla mít podkapitánské zkoušky, takže asi nebudu moct.. Ale děkuji, je od vás milé, že mě zvete."

"Ale no ták. Nevadí. Poď, priučíme ťa niečomu."poviem a usmejem sa.

Skloním hlavu. Aww ... Povzdychnem si a prejdem k oknu, potom nahodím víťazný pohľad a uškrniem sa smerom na Techiho. A potom že neujdem! Rýchlo som zmizla preč. (Presun)

"Jéžiš. Nejdem ani za ňou."poviem a sadnem si na stoličku. Zrazu sa postavím a pomaly dám bozk Kasumi:"Prepáč neodolal som."poviem potichy.

Na chvíli se zarazím a překvapeně si ho prohlížím. "Uh.. No.. To je v pohodě.. Teoreticky. Asi. Možná. Snad. Teda jako.. Jsem vlastně podřízená, všem kapitánům, že.. Ale stejně.. Eh.." nasucho polknu, seskočím ze stolu a shunpnu se za Shinichiho. Pak se nervózně usměju a opřu se o stěnu.